Katedra teoretické elektrotechniky

Termín přednášky: 5.1.2012 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (Katedra fyziky fakulty elektrotechnické, ČVUT Praha)

Anotace
Vyprávění o neutrinech od jejich objevu až po stavbu současných obřích detektorů. V přednášce si povíme o zdrojích neutrin, jejich oscilacích a posledních experimentech, které překvapily nejenom fyziky. Podíváme se do obří podzemní laboratoře pod horou Gran Sasso k experimentu OPERA a detailně se seznámíme s experimentem CNGS (CERN neutrinos to Gran Sasso).

Pozvánka

Termín přednášky: 13.12.2011 v 15:00
Místo konání: knihovna KTE (EK 619)
Přednášející: Mgr. Vladimír Fuka (Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK Praha)

Anotace
V přednášce bude představen model turbulentního proudění v lokálních měřítkách, který slouží zejména pro modelování šíření znečišťujících příměsí v městské zástavbě a jiných geometricky složitých prostředích. Budou prezentovány numerické metody použité v modelu (zejména simulace velkých vírů (LES) a metoda konečných objemů) a příklady výpočtů pro několik ukázkových případů.

Termín přednášky: 29.11.2011 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: RNDr. Miloš Jirsa, DSc. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)

Anotace
V poslední době vzniká silná poptávka po kompaktních a ekologicky čistých zdrojích elektrické energie, zejména v souvislosti s rozvojem elektromobilů. Moderní supravodivé setrvačníky představují jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících řešení tohoto typu. Jsou ekologické, vysoce účinné a umožňují dynamické nabíjení i vybíjení velkou rychlostí. Moderní supravodivé setrvačníky bylo možné realizovat díky objevu vysokoteplotní supravodivosti a pokroku v oblasti super pevných kompozitních materiálů.
Přednáška objasní základní principy využívané při konstrukci a využití setrvačníků, shrne základy supravodivosti a magnetické levitace. Po přednášce bude předvedena ukázka supravodivé levitace a umožněna osobní zkušenost s tímto úžasným a překvapivým fenoménem.

Termín přednášky: 25.10.2011 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: Mgr. Pavel Voráček, CSc. (Astronomický ústav, Universita v Lundu, Švédsko)

Anotace
Je náš Vesmír uzavřený nebo otevřený? Jaká je tedy jeho energetika? A jaká je jeho topologie a geometrie? Všechny tyto otázky je možno názorně vysvětlit a dokonce i vystihnout velmi jednoduše matematicky. Proč Vesmír expanduje a o co se vůbec fyzikálně jedná? Jak Vesmír vznikl z hlediska fyzikálního i filosofického?

Fotografie z přednášky:

Termín přednášky: 11.10.2011 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: Mgr. Pavel Voráček, CSc. (Astronomický ústav, Universita v Lundu, Švédsko)

Anotace
Největší současnou záhadou kosmologie je problém temné hmoty a temné energie.
Prvý problém spočívá v tom, že galaxie a vyšší hierarchické útvary (např. kupy galaxií) vykazují asi pětkrát více hmoty při projevu gravitačním, než se dá zjistit jinými astrofyzikálními způsoby. Předpokládá se, že se jedná o dosud neznámé – téměř nezachytitelné – částice.
Druhým problémem je zcela neznámá energie, jejíž ekvivalentní hmotnost podle vztahu m = E / c² je ještě asi třikrát větší než hmotnost temné hmoty. O této temné hmotě se neví – kromě jejího gravitačního působení – téměř vůbec nic.
Přednášející přednese svoje řešení daného problému, které je založeno na výsledcích práce jedné nepovšimnuté holandské výzkumnice, a které řeší oba uvedené problémy najednou. Řešení není spekulativní – jak tomu často bývá – ale je velmi logické a přímé.

Termín přednášky: 12.04.2011 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: Prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc. (Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.)

Anotace

Při interakci plazmatu s pevnou fází nastávají v materiálech změny, které se na jedné straně projevují např. obtížemi při hledání vhodných konstrukčních prvků dlouhodobě vystavených účinkům plazmatu v tokamacích a jiných zařízení pracujících s plazmatem. Na druhé straně plazma může být využito k výrazné modifikaci „běžných“ materiálů – především jejich povrchů, k přípravě „objemových“ materiálů zcela nového typu nebo – s využitím specifik plazmatu jako je plazmochemického působení, velmi vysoká teplota, atd. – i k návrhu nových technologických postupů. Tzv. plazmové technologie jsou celosvětově ve středu zájmu a jsou intenzivně rozvíjeny – žel mnohdy v rámci průmyslového utajení.
Plazmové technologie lze rozdělit podle typu používaného plazmatu (rovnovážné – nerovnovážné) resp. podle jejich cílového zaměření. V přednášce budou shrnuty možné aplikace plazmových technologií v materiálovém inženýrství a poté bude hlavní pozornost věnována plazmovému stříkání.
V závěru přednášky bude naznačena problematika materiálů pro fuzní zařízení. Tyto materiály pracují v extrémních podmínkách, kdy jsou zatěžovány kombinací různých typů „namáhání“. Jejich vývoj je však klíčový pro budoucí komerční využití jaderné fůze.

Fotogalerie:

Termín přednášky: 28.03.2011 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (Katedra fyziky fakulty elektrotechnické, ČVUT Praha)

Anotace

Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že radioastronomie se stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor.
V přednášce bude nastíněn vznik radioastronomie a její bouřlivý rozvoj v prvních desetiletích. Zaměříme se na pohyblivé i nepohyblivé přístroje v minulosti i současnosti, radioteleskopické sítě a největší radioastronomická zařízení současnosti i budoucnosti, například stavbu obřího čínského radioteleskopu FAST, stavbu radioteleskopické sítě ALMA v Atacamské poušti nebo již funkční vesmírnou mikrovlnnou observatoř Planck. Stranou nezůstanou samozřejmě velké objevy, které by bez radioastronomie nebyly možné: objev pulzarů, kvazarů, reliktního záření atd.

Fotografie z přednášky:

Pod vlivem moderních trendů a potenciálu sociálních sítí jsme se rozhodli zviditelnit i na Facebooku.

Termín přednášky: 01.03.2011 v 15:00
Místo konání: zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející: RNDr. Karel Rohlena, CSc. (Vědecký pracovník FZÚ AV ČR, Praha)

Anotace

Obří laserový systém na bázi neodymového skla National Ingnition Facility uvedený do provozu zhruba před rokem v Lawrence Livermore National Laboratory v USA předznamenává snahu o uskutečnění termonukleárního mikrovýbuchu ve sférickém terčíku obsahujícím vrstvičku deuteriového-tritiového ledu jako termonukleární palivo. Kulička s palivem má být iniciována laserovým impulsem o délce několika nanosekund a celkové energii téměř 2 MJ v systému tzv. nepřímého ohřevu, tj. uvnitř kovové dutinky se vstupními otvory pro laserové svazky. Vlastní ohřev se tam realizuje rentgenovým zářením, generovaným zmíněnými laserovými svazky dopadajícími na vnitřní povrch dutinky, v systému velmi podobném skutečné miniaturní vodíkové bombě.
V přednášce budou objasněny základní fyzikální podmínky nezbytné k demonstraci mikrovýbuchu iniciovaného lasery ve vakuové komoře a k dalšímu perspektivnímu využití opakovaných mikrovýbuchů jako energetického zdroje pro budoucí termonukleární elektrárnu, pracující na základě inerciální fúze.

Fotografie z přednášky

Termín přednášky: 15.02.2011 v 15:00
Místo konání:zasedací místnost děkanátu FEL (EU 219)
Přednášející:Doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. (Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy, Praha)

Anotace

Při studiu procesů probíhajících v klimatickém systému a citlivosti tohoto systému na vnější i vnitřní vlivy se používají především globální a regionální klimatické modely. Pomocí těchto modelů se studuje např. vnitřní variabilita klimatu, důsledky zesilování skleníkového efektu atmosféry na klima, role oceánské cirkulace v klimatickém systému. Tyto modely ovšem navíc slouží i k rekonstrukcím paleoklimatu v různých obdobích (např. křída, poslední doba ledová, holocén atd.).
Co jsou globální a regionální klimatické modely, jak jsou tyto modely konstruovány, čím se liší od numerických předpovědních modelů používaných k předpovědi počasí, co je dynamické jádro modelů, které fyzikální procesy je třeba parametrizovat, jaké je současné horizontální a vertikální rozlišení modelů, do jaké míry jsou ony modely schopny simulovat základní rysy současného klimatu, může růst koncentrací skleníkových plynů a aerosolů ovlivnit klimatické charakteristiky na našem území, jaké jsou hlavní zdroje neurčitostí výstupů klimatických modelů – odpovědi na tyto i další otázky budou náplní presentované přednášky.
Následná diskuze bude zaměřena na podrobnější objasnění přednesených problémů. Dotazy bude rovněž možno zaměřit i na numerické postupy, využívané při řešení LES Navier-Stokesových rovnic v komplexní geometrii (městské oblasti). Tuto problematiku v závěru přednášky stručně nastíní pro případné zájemce Mgr. Vladimír Fuka z MFF UK.

Fotografie z přednášky